500 SL – plavná jízda od Mercedesu se šuměním osmiválce
SL se dá přeložit jako super leicht, tedy velmi lehké. Ačkoliv o testované čtvrté generaci to už vůbec neplatí, proč měnit název, když je tak zažitý v generacích nadšenců? Jízdou s modelem 500 SL si připomeneme začátek 90. let v podání luxusního a výkonného roadsteru.
Text: František Vahala, Foto: Ondřej Kroutil
Mercedes SL zahájil svou cestu už v 50. letech, kdy vznikala první, dnes velmi ceněná generace (W198). Svého času nejrychlejší auto své doby, a také základ pro legendární závodní stroje, které pokořily třeba Carreru Panamericanu 1952 (W194) nebo Mille Miglii 1955 (W 196 S). Mercedes zahájil svou cestu velmi úspěšně. Každé další SL bylo rozeznatelné – ať už to byla pagoda (W113) nebo „dallas“ (R107), který se dokonce slušně prosadil i v rallye, se kterými by si podobné auto pro paničky mnozí z nás vůbec nespojovali. S koncem 80. let převzala otěže „žehlička“ 500 SL se svými jednoduchými tvary a vším luxusem a technologiemi, které od Mercedesu očekáváme.
Upřímně přiznávám, že tato generace mercedesu SL (R129) mě docela míjela – naopak spíš vzpomínám na svezení s modernějšími kousky, kde jsem často oceňoval víc sametové šestiválce a lehkost, než ohromné motory V8 nebo V12. Nyní ale nastal správný čas při jednom jarním dni provětrat 500 SL z roku 1992, vybaveného osmiválcem.
Mercedes navrhl R129 už v roce 1984, a to na základě zkrácené platformy nesmrtelného modelu W124. Nová generace v sobě nesla mnohé technologie, které předvedla veřejnosti poprvé v březnu 1989 tradičně při autosalonu v Ženevě. Bylo to jen o chlup, že v tom roce SL nevyhrálo auto roku proti Citroënu XM, ale na to se budoucnost už neptá.
Každopádně technologiemi bylo nové SL doslova nabité: například jen samotná sedadla obsahovala 20 patentovaných částí včetně rámu z magnézia. O vaše pohodlí, s nímž v Mercedesu tak nějak počítáme, se staralo pět samostatných elektromotorů, zajímavostí byl například zabudovaný bezpečností pás, který se automaticky posunoval nahoru či dolu podle výšky hlavové opěrky. Čtvrtá generace SL byla zároveň první s brzdovým asistentem, stabilizací a aktivními tlumiči, kombinovanými se samonivelačním odpružením. A bylo toho víc: tak například dešťový senzor nebo systém detekce spolujezdce, který uměl odpojit airbag, pokud zatížení sedadla nepřesáhlo 10 kg (a předpokládalo se, že vezete dítě). Nebo centrální zamykání, které fungovalo i pro kastlík u spolujezdce, což je auta bez střechy praktické.
Hlavní vychytávka ale zůstává víceméně neustále skrytá, protože souvisí s bezpečností. Když si prohlížíte ladné linie roadsteru od Bruna Sacca a dalších designérů, možná vás napadne, že by se hodil ochranný oblouk, chránící posádku v případě převrácení. SL jím ale vybavené je – hydraulicky napružený oblouk je elegantně skryt a v případě vážné nehody během 0,3 sekundy vylétne na své místo. A skutečně se nemusíte bát, že by to nefungovalo… V případě testovaného vozu si to možná tak dobře nepředstavíte, protože vůz má přes plátěnou střechu natažen manuálně ovládaný hardtop, který automobilka v případě zájmu dodávala. Výčet několika technologických prvků jistě napovídá něco o celkové hmotnosti vozidla, která nebyla malá – testovaný vůz s délkou 4470 mm vážil celých 1800 kg, čímž se definitivně vyřadil z kategorie super leicht.
A co současnost: úplně nový Mercedes-AMG SL 63 4Matic+, taktéž s motorem V8 a výkonem 585 koní, váží jen o 95 kg více než 500 SL z roku 1992.
Ale je to vlastně problém, když pod kapotou bručí civilizovaný motor V8? V případě 500 SL (písmenka a čísla si obrátila pořadí pro modelový rok 1994) má totiž osmiválec M119 o objemu 4973 cm3 s nepřímým vstřikováním paliva Bosch LH-Jetronic a rozvody DOHC poháněnými řetězy celkový výkon 320 koní při 5600 otáčkách a na zadní kola nabízí 470 Nm při 3900 otáčkách. Hodnoty jsou to jistě působivé (na svou dobu), ale hmotnost se také projeví. A nejen hmotnost, ale také převodovka – osmi a dvanáctiválce byly v nabídce pouze se čtyřstupňovým automatem, což mě docela mrzí. Ale k tomu se dostaneme.
Když už jsme u motorů, bude dobré doplnit, že do prvního faceliftu na podzim 1993 byly k dispozici celkem čtyři. Základní třílitr M103 s výkonem 191 koní, silnější DOHC motor značený jako M104 s výkonem 231 k a testovaný osmiválec v červenci 1992 doplnila ještě verze 600 SL, vybavená ohromným (a těžkým) šestilitrovým V12 značeným jako M120, co nabídl 394 koní. Pro komplexnost doplníme, že po roce 1998 byly řadové šestiválce nahrazené vidlicovými, ale rozepisovat tu jednotlivé verze a výkony nepovažuji za podstatné.
Ani fakt, že R129 bylo prvním SL nabízeným s dvanáctiválcem – dobové testy ukázaly, že těžší motor ve finále dynamicky na V8 nestačil, tedy pokud se nebavíme o verzi AMG, což je trochu jiné kafe. Já se vrátím do reality a vnímám vyrovnaný chod zahřívajícího se pětilitru, na nic moc jiného už nemyslím. Stačí pouhý pocit při zavírání pevných, přesně padnoucích dveří a je jasné, že sedám do bytelného, precizně postaveného auta. Pohledem rychle přebíhám po klasicky přehledném, trochu strohém přístrojovém štítu a nad imitací dřeva na dekorech kolem voliče převodovky a na dveřích se jen zašklebím. Prostě devadesátky… Podstatné, že téměř okamžitě vnímám pohodlí rozložitých sedadel. A o něco později také podvozku.
V případě čtvrté generace se SL vpředu spolehlo na nezávislé zavěšení, využívající dolní trojúhelníková ramena, stabilizátor a vinuté pružiny oddělené od plynových tlumičů. A hlavně – vzadu našla místo moderní nezávislá pětiprvková náprava, opět s tlumiči, pružinami, stabilizátorem a geometrií pro vyrovnávání zdvihu a náklonu. Moderní masivní náprava byla proti předchůdci velkým krokem vpřed, který oceňuji při plavné, ale sebejisté jízdě krajinou. Pohodlí posádky dokresluje i další aspekt, a to použití pneumatik o rozměru 225/55 ZR16, které mají dostatečný profil, aby pneumatika mohla hezky pracovat. Ačkoliv v řízení (samozřejmě s posilovačem) není příliš citu a ani není kdovíjak přímé, tak se mi auto hezky usazuje do zatáček, neustále s jistotou a grácií, bez rázů či nějakého zavrzání. Dvouokrového kotoučové brzdy, tehdy už s ABS, reagují velmi citlivě a jsou hezky dávkovatelné.
Celek je příjemně sladěn. V průběhu sešlápnutí pedálu plynu cítím spíš postupný, ale zato trvalý nástup síly, který neuvadá po celou dlouhou cestu motoru do otáček. Zrychlení na stovku za 6,5 s? Tomu upřímně moc nevěřím, ale možná je to jen tím, že jsme dnes zmlsaní mnohem lepšími hodnotami. Staré automaty jsou prostě všechny tak trochu zabijáci charakterů motorů, ale u SL mi to ve finále nevadí, protože jakmile vybuduji určitou svižnou rychlost, snadno jí díky pokročilému podvozku a čitelnému řízení udržuji, aniž bych majestátní hranaté GT chtěl nutit do nějakých sportovních výkonů. Spíše si hraji s mechanickými ovladači různých komfortních prvků a v jednu chvíli dokonce zjišťuji, že originální rádio docela slušně hraje. Škoda, že u sebe nenosím žádnou vhodnou audiokazetu, hned bych jí tam šoupnul…
Jedno z prvních moderních SL se v průběhu času dále vyvíjelo – od roku 1994/1995 už mělo elektronický ukazatel najetých kilometrů. Nebo možnost instalace přenosného mobilního telefonu, což dává smysl, protože i bez střechy je v autě ticho a klid, ani vzduch kolem, ani osmiválec, se nesnaží nijak rušit posádku při průjezdu krajinou (na autobahnu ve 250 km/h to asi bude trochu jiná hra). Jen si představuji, jak by asi hrálo příplatkové stereo Bose, které bylo od prvního faceliftu součástí standardní výbavy. Jestliže se dnes auta chlubí třeba 20 reproduktory, Mercedes jich tehdy měl šest plus subwoofer. SL 500 (už se změněným značením) modelového roku 1996 už mohlo mít vpředu například xenony a dostalo boční airbagy a až do konce produkce v Brémách v roce 2001 Mercedes postupně vylepšoval výbavu a modernizoval styl svého velkého GT.
Celkem vzniklo 204 940 kusů, cože úctyhodné číslo, z čehož nejvíc kousků připadá právě na 500 SL/SL 500, a to dohromady 79 827 kusů. Sehnat jedno pěkné auto tedy není žádný velký problém, nabídky existují a ceny nejsou úplně vražedné, ovšem rozpětí je docela velké – od nějakých 20 000 eur za obyčejné kousky do částek převyšujících 100 000 eur za různé limitky, úpravy a edice. Pokud vás plavný, důstojný styl velkého auta bez střechy zaujal, určitě si vyberete. Jen musíte sami cítit, že to je auto pro vás.
Nabízený kousek nám k testu zapůjčila společnost Veteráni na Truc a aktuálně je společně s desítkami dalších vozidel v nabídce přímo v jihočeských Křenovicích. Zajeďte tam a vyzkoušejte.
Aktuální nabídku nových Mercedesů SL najdete zde.
Fotogalerie
