Text: František Vahala, Foto: Steering Media
BMW 440i Performance: svět je ještě OK
Z nových aut nejsem zase tak vyřízený a nestává se mi často, že by mě něco skutečně zaujalo. Občas jezdím normálním, příjemným autem, které dobře plní role, pro které je stvořeno. To si říkám ještě za jeho volantem, ale i tak na něj za pár měsíců zapomenu. Jenže někdy se všechno sejde správně a já vyzkouším něco, co skutečně stojí za to, aby v tom člověk trávil svůj čas. A společné zážitky zůstanou zaryté hluboko pod kůží… Tentokrát to bylo BMW 440i Performance!
Začnu možná nezvykle pohledem do ceníku. BMW dnes nabízí od každého modelu řadu různých variant a si navíc můžete vybavit kombinací různých paketů, linií a doplňků, takže skoro žádné auto nebude stejné (a to se týká i charakteru!). Verze 440i je po vzácné a limitované M4 GTS a M4 třetí nejsilnější model v nabídce řady 4 a je asi jasné, že není ani nejlevnější. Testovací kousek, kterou sloužil jako předjezdecké auto při naší rallye Carlsbad Classic, byl navíc vybaven mnoha doplňky z dílem M a také karbonovými prvky Performance, takže vypadal dokonce i lépe, než sériová M4.
Když jsem zjistil, že budu čtyři dny jezdit s BMW 440i Performance, neměl jsem nějaká přehnaně velká očekávání. Se čtyřkou už jsem jezdil, naftovou a navíc s „chytrým“ pohonem xDrive, takže jsem si raději nedělal dopředu zbytečné představy, abych pak nemusel být zklamaný. Ale realita byla o to příjemnější!
Už při prvním seznámení mi spadla brada – tohle auto je showcar ze samotné podstaty. Podběhy vyplňují ohromná 20palcová kola M s nízkými pneumatikami Pirelli P Zero, za kterými se skrývají masivní, oranžově lakované třmeny brzd. Předek auta definuje zejména karbonové lízátko a černě lakované ledvinky na masce chladiče. Výraz dravce na lovu dokreslují ostře řezané světlomety s dvojitými kruhy známými jako Angel Eyes. Image drsňáka je zvenku dotvořena bočními prahy M Performance, zadním difuzorem s dvojicí kulatých koncovek sportovního výfuku a konečně karbonovým spoilerem na víku kufru.
Prostor pro život
A co uvnitř? Bezrámové dveře otevírám samozřejmě, ale už se v duchu chvěji, protože nerad chodím okolo horké kaše a chci rovnou vyrazit na prázdné okresky. Tělo objímají nízko usazená sportovní sedadla, kterým není co vytknout. Tradiční interiér BMW vyniká jednoduchostí a logikou, ale má i svou nespornou eleganci. Líbí se mi jednoduchý přístrojový štít se dvěma hlavními kruhovými ukazateli, i nízko uložená středová konzole s chytrým ovladačem iDrive.
Engine
U auta typu 440i je ovšem mnohem přitažlivější jízda, takže detaily vynechávám a startuji motor. Pod kapotou je řadový šestiválec o objemu tři litry (BMW se v tomto případě drží své tradice za což jsem vděčný), kterému k výkonu 326 koní pomáhá jedno velké turbodmychadlo TwinScroll. Jenže to zdaleka není všechno, motor využívá systémy Velvetronic a Double-Vanos a také přímé vstřikování paliva HPI. Jednoduše řečeno je maximálně vyladěný tak, aby nabídl nekompromisní výkon při rozumné spotřebě. Standardně je spojen s manuální šestistupňovou převodovkou, testovaný model je vybaven osmistupňovým automatem ZF.
BMW řady 4 je auto mnoha tváří, záleží jen na tom, jakou verzi si vyberete. Můžete mít nezajímavou verzi s naftovým čtyřválcem, benzinový šestiválec, pohon všech kol nebo vrcholnou M4. Nebo 440i s M paketem a doplňky z řady Performance. A to by vás mělo zajímat!
Při prvních kilometrech pozorně sleduji ukazatel teploty oleje, a jakmile se zahřeje na svých 100 stupňů, dávám šestiválci to, co nejvíc miluje – litry kvalitního benzinu. Celých 450 Nm točivého momentu putuje na zadní kola a za doprovodu sytého zvuku z výfuku tlačí kupé vpřed. Zrychlení je skutečně drtivé, rychlosti 100 km/h dosahuji za 5 vteřin a ani poté síla neuvadá. Motor se vytáčí zcela lineárně, skoro jako by ani neměl turbo, ale atmosférické plnění. Sebejistě překračuje 7000/min a ani v těchto vysokých otáčkách jeho síla nepolevuje. Paráda!
S osmistupňovou převodovkou je radostná spolupráce. V běžném módu odřazuje naprosto nerušivě a téměř neznatelně, pokud si upravíte nastavení do režimu Sport+ a přepnete do manuálního režimu, můžete kupátko ovládat páčkami pod volantem a točit motor až do omezovače, kde zůstane, dokud mu nedovolíte změnu. Ideální pro opravdu ostrou jízdu.
BMW 440i performance se Vejde tam, kam je potřeba
I když BMW 440i není úplně malé auto (má 4638 mm na délku a 1825 mm na šířku), nemám z něj pocit, že se na úzkou okresku nevejdu. Naopak, s přehledem si dovolím „ukrajovat“ centimetry asfaltu a využívat všechen prostor, který mám k dispozici. Řízení je přesné a rychlé, jen mu trochu chybí cit. Není to ani tak chyba, jako spíš vlastnost – dnešní auta s různými posilovači už zkrátka nejsou schopné nabídnout zpětnou vazbu předních kol jako staré, mechanické stroje. Jízda s BMW 440i je i pro zhýčkaného kritika, za kterého se považuji, skutečně zážitkem, a to i okamžiku, kdy se couráte po městě za doprovodu bublajícího výfuku. Rychlé okresky jsou požitkem a závodní okruh vám dovolí jezdit čitelnými, snadno kontrolovatelnými smyky. Už dlouho jsem nejel autem, kterému by tak ochotně a citlivě vybočovala záď. Ale pozor! 440i se umí chovat velmi civilizovaně a pokud necháte elektroniku zapnutou, bude vás zcela poslouchat a záludnosti si nedovolí. Při běžném ježdění vás dostane aerodynamika a setrvačnost – auto jako by snad ani nemělo mechanické odpory jednotlivých částí pohonu, umí doslova klouzat silnicí téměř bez zpomalování.
I přes použití velkých kol je adaptivní podvozek M nastaven geniálně. Auto není zbytečně tvrdé, ale krásně kopíruje terén. Nízké pneumatiky se ozvou pouze při průjezdu díry s ostrou hranou, kdy zaznamenáte nepříjemnou ránu a máte strach o hliníkové nápravy. Během čtyř dnů jsem s kupátkem ujel 800 km, a proto mohu s čistým svědomím napsat, že úchvatný šestiválec není žíznivý. Slibovaných 6,6 až 6,8 l/100 km jsem sice nezvládl, ani bych nechtěl, ale i tak byl můj výkon překvapivý. Klidné ježdění znamená 10 l/100 km, což je vzhledem k dynamickým vlastnostem a hmotnosti skvělé. Já jezdil průměrně za 17,5 l/100 km, ale asi si dokážete představit, jakým stylem… Takže ano, tohle jsou skvělé hodnoty s ohledem na to, co auto nabízí. Ještě zmínka o zvuku – ve sportovním režimu umí příplatkový výfuk vytvářet takový projev, že v pohodě zahanbí i sériovou M4. Při ubrání plynu střílí do okolí jako kulomet, s otáčkami nabírá na intenzitě a při rychlém řazení prská jako vzteklá šelma. Burácivý zážitek pro fajnšmekry.
Pokud máte chuť, výfuk vám dovolí dělat bordel kdekoliv (nejlepší je to kolem 3500/min). Ale pokud chcete klid, změníte režim a BMW 440i Performance najednou skoro nenápadní a hodní. Ale to nebudete chtít nikdy!
Všechno má svou cenu a BMW to dobře ví. Základní 440i Sport Line s manuálem stojí 1 383 200 Kč, tedy zhruba o 700 000 Kč méně než M4 s výkonem 431 koní. Příplatkové prvky mohou cenu posunout, a to klidně až za hranici 2 milionů Kč. To už není málo, zejména když si za ty peníze můžete koupit buď M2 s dobrou výbavou, nebo základní M4. Ovšem 440i má pro mě zvláštní kouzlo, kterému jsem bez přemlouvání podlehl. Společné zážitky jsou nezapomenutelné a v jejich světle ta cena vlastně zase tak vysoká není… Ale pozor – všechno je třeba dobře spočítat, protože já nezapomínám, že se vyrábí i BMW Alpina B4 Biturbo. A ta je ještě trochu jinde…
Fotogalerie
