Škoda 130 RS byla jedním z nejúspěšnějších závodních vozů 70. a 80. let ve své kategorii a na startovní rampu poprvé vyjela v sezóně 1975. Vůz, kterému se přezdívalo ‚Porsche Východu’ letos slaví čytřicítku, což je ideální příležitost k připomenutí si jeho historie a úspěchů v rallye i okruhových závodech. K těm největším patří vítězství v mistrovství Evropy cestovních vozů v roce 1981 a také dvojité vítězství v Rallye Monte Carlo 1977 v kategorii do 1.300 cm3.
Již rok před oficiální prezentací položila automobilka Škoda se třemi prototypy závodních vozů Škoda 200 RS základ pro novou éru motorsportu značky – hlavním motivem bylo uspět i v závodních třídách s vyššími zdvihovými objemy. Do té doby se značka účastnila hlavně závodů ve třídách do 1.300 cm3. S vozem 200 RS použila Škoda poprvé rozšiřující označení ‚RS’ – zkratku slov ‚Rally Sport’. Zákulisní informace o tom, jak zkratka vznikla, si můžete přečíst zde.
Protože však prototypy 200 RS nebylo možné homologovat podle nových předpisů, přistoupila Škoda ke stavbě závodního vozu 130 RS. Novinka vážila pouhých 720 kg, vybrané díly karoserie vozu Škoda 130 RS byly z hliníkové slitiny – střecha, kapota a vnější plechy dveří, zatímco blatníky a kryt motoru byly vyrobeny ze sklolaminátu.
Vytvořit toto závodní auto nebylo v tehdejším komunistickém Československu vůbec jednoduché.
Vpředu využila Škoda přední nápravu z typu 200 RS, zadní náprava byla zkonstruována nově. Skelet vozu pocházející ze sériového modelu Škoda 110 R dostal robustní ochranný rám. Škoda 130 RS měla motor o objemu 1,3 litru s ventilovým rozvodem OHV o výkonu až 140 koní. Vůz s ním dokázal zrychlit až na 220 km/h. Konstrukce motoru, určeného pro závody, se vyznačovala mj. dvěma dvojitými karburátory Weber, osmikanálovou hlavou válců a mazáním se suchou klikovou skříní. Blok motoru byl z hliníkové slitiny, hlava válců ze šedé litiny. Byla použita čtyřstupňová převodovka. Zpočátku existovala také verze s pěti rychlostmi, která však od roku 1976 nebyla kvůli homologačním předpisům používána. Výsledek spojení moderní techniky, lehké konstrukce a pečlivého ladění byl působivý. Již v první závodní sezóně v roce 1975 šel nový závodní vůz Škoda velmi úspěšně na start okruhových závodů československého Poháru míru a přátelství. Na prvních třech místech celkového hodnocení skončila Škoda 130 RS.
V dalších letech následovala na okruzích četná přední umístění v renomovaných závodech v tuzemsku i zahraničí. Největším úspěchem bylo celkové vítězství vozů Škoda 130 RS v mistrovství Evropy cestovních vozů v roce 1981, rok předtím získala značka Škoda vynikající třetí místo. O skvělé výsledky se Škoda 130 RS postarala také v národních i mezinárodních rallye. Již ve své první rallyové sezóně v roce 1976 vůz získal triumfy na domácích závodech, hvězdný okamžik přišel při prestižní Rallye Monte Carlo 1977: první dvě místa ve třídě do 1.300 cm3. Vítězné vozy řídily posádky Blahna/Hlávka a Zapadlo/Motal. O rok později následovalo vítězství ve Švédské rally, v roce 1980 ovládla Škoda 130 RS domácí Barum rally, kde obsadila 1. až 5. místo.
Úspěšná éra vozu Škoda 130 RS skončila v roce 1983, kdy s konečnou platností vypršela již prodloužená homologace FIA. ŠKODA pokračovala v aktivitách v oblasti motorsportu s vozem Škoda 130 LR, který však již na úspěchy vozu Škoda 130 RS navázal v menším rozsahu.
Vybrané závodní úspěchy v sezónach 1975 až 1983
Kapalinou chlazený zážehový čtyřválec OHV umístěný podélně za zadní nápravou, dva dvojité karburátory Weber 40 DCOE, jednokotoučová suchá spojka, čtyřstupňová převodovka, samosvorný diferenciál, pohon zadních kol
Zdvihový objem | 1289 cm3 |
---|---|
Nejvyšší výkon | až 140 k při 8000 ot./min |
Vrtání x zdvih | 75,5 x 72 mm |
Délka | 4020 mm |
---|---|
Šířka | 1720 mm |
Výška | 1340 mm |
Rozvor | 2400 mm |
Rozchod vpředu/vzadu | 1410/1366 mm |
Pneumatiky | 165-13 až 215/50-13 |
Nejvyšší rychlost | až 220 km/h |
---|