• V pohybu
  • auta (105)
  • letadla (5)
  • Lodě (5)
  • Motorky (1)
  • Ostatní (4)
• Scéna
  • Lidé (10)
  • Novinky (33)
  • Akce a výstavy (46)
  • Srazy (10)
  • Události (45)
  • Závody (38)
  • Zážitky (37)
• Poradna
  • Kupuji klasiku (18)
  • Tipy a triky (2)
• Styl
  • Doplňky (12)
  • Móda (3)
• Lexikon
• Tým

Maserati MC Stradale: i po letech plné emocí

Maserati GranTurismo je na trhu už nějaký pátek, ale na kráse mu to neubírá. A stále umí zaujmout způsobem, jaký dokážou jen Italové. U nejostřejší silniční verze MC Stradale nejde jen o karbonové doplňky nebo efektní materiály, ale hlavně o jízdní zážitek. A tak to mám rád.

U sportovních modelů věhlasných značek bývají životní cykly podstatně delší než v případě mainstreamových vozů pro běžné potřeby. To platí i v případě Maserati a jeho modelu GranTurismo. Elegantní dvoudveřové kupé s vnitřním uspořádáním 2+2 se totiž veřejnosti představilo už v roce 2007 při autosalonu v Ženevě. GranTurismo tehdy zaujalo odbornou i laickou veřejnost nejen vyzývavou karoserií s koeficientem odporu vzduchu 0,33, ale i faktem, že sdílelo upravenou platformu s větším modelem Quattroporte a využívalo díly z Ferrari 599 GTB a 612 Scaglietti.

Základní verze tehdy přijela s motorem V8 o objemu 4,2 litru, navrženým ve spolupráci s Ferrari. Nabídla výkon 405 koní, přenášený na zadní kola pomocí automatické šestistupňové převodovky ZF. V roce 2013 přišla aktuální, dosud vyráběná verze MC Stradale s atmosférickým motorem V8 o zvýšeném objemu 4,7 litru, jež na zadní kola posílá zajímavější výkon 460 koní při 7000/min.

Jedno je jisté: MC Stradale je krásné auto, a to ze všech úhlů pohledu. Jeho svalnatá karoserie či jemně vyvážené linie, jež nezapřou italský cit pro design, jsou prostě sexy. A to dost.

Ačkoliv MC Stradale je nejostřejší silniční verzí modelové řady, stále se jedná hlavně o GT (Grand Tourer), takže kromě rychlosti a řidičských zážitků je zaměřené na komfort. Tomu pomáhá podvozek v podobě dvojitých lichoběžníků vpředu a víceprvková náprava vzadu. Pod 20koly se skrývají karbon keramické brzdy, a jakmile usednete do interiéru, obklopí vás alcantara, hliník a kvalitní kůže. Italové mají výhodu vkusu, takže už první setkání a usednutí do výrazně tvarovaných sedadel vás zaujme a vykouzlí ve vás jisté očekávání. Pozici k sezení nacházím uspokojivou, všechno důležité mám po ruce, zvykám si na pádla. Sedadla jsou tuhá a pevně obepnou tělo, ale to závodní skořepiny: naopak spíše dbají na váš komfort. Detaily se mi líbí, samozřejmě hlavně hodiny uprostřed palubní desky či pošití částí palubní desky alcantarou s kontrastními švy. Naopak starobilé rádio s CD přehrávačem je milou připomínkou toho, jak rychle čas letí.

Jakmile nastartujete osmiválec, očekávání se logicky zdvojnásobí. Jdeme na to!

MC Stradale samozřejmě nabízí očekávanou dynamiku luxusního GT – na 100 km/h se rozjede za 4,5 s a pokud máte možnost, omezovač vás zastaví až při 303 km/h. Motor má charakteru na rozdávání: z nízkých otáček se ochotně sbírá, ve středních už táhne drsným způsobem a s radostí se dostává ke svému vrcholu. Přenos síly zajišťuje převodovka MC Race-Shift, což je zjednodušeně řečeno robotizovaný manuál s automatickým módem. V praxi to znamená, že se ovládá rozměrnými páčkami pod volantem a při nejostřejším režimu Race je schopný přeřadit za pouhých 60 ms. Přeřazení je vždy doprovázeno hrubou prodlevou a následným kopnutím, což je něco, na co už u moderních GT současnosti nejsme zvyklí, ale souvisí to s konstrukcí převodovky. Díky tomu je jízda ještě emotivnější než pokud by převodovka řadila za milisekundu bez jakéhokoliv rázu.

Chtivost motoru a jeho podmanivý charakter si vás okamžitě omotají kolem prstu. V režimu Race jsou reakce ještě ostřejší a vaše cesta k vrcholu o to napínavější. Tohle má koule!

Podvozek pohodlně zvládá české nerovnosti a při ostré jízdě je potěšující tuhá karoserie a dostatečně komunikativní řízení. Na výjezdu ze zatáčky potěší dlouho neutrální chování, které se mění v čitelnou přetáčivost v případě, že jedete skutečně rychle nebo si podobné chování přejete. I přes použití karbonu je zejména při rychlé jízdě je trochu znát hmotnost, která dosahuje nemalých 1800 kg. Zážitek je ale svým způsobem opojný a zvuk motoru rozehřeje nejedno chladné srdce – i v tomto ohledu si Italové drží své výjimečné postavení. 

Poněkud zastaralejší koncept chování převodovky a mechaničnost vozu nejsou na škodu, ale naopak by v době čím dál rychlejších aut co mnohé odpouštějí mohly zaujmout.

MC Stradale má svůj neotřelý charakter a proto se mi líbí. Motoru není co vytknout, vysoká spotřeba se dá předpokládat (pomáhá velká nádrž na 90 litrů). Zvláštní způsob řazení převodovky s ostrých režimech je nakonec docela sympatickou kuriozitou. Jízdní vlastnosti, jistá hravost a čitelná rozpustilost jsou součástí charakteru.

Celek má samozřejmě i své nedostatky, z nichž některé jsou očekávatelné: například vyloženě oldschoolový infotainment musel působit zastarale už v době vzniku, navigaci ani nechcete zkoušet. Otázka ceny je diskutabilní – Scuderia Praha jakožto oficiální zástupce značky pro ČR testované MC Stradale nabízí za 3,5 milionu Kč (s DPH), což vzhledem k nabídce není úplně málo. Na druhou stranu je MC Stradale dostatečně jedinečné, živelné a zábavné. A toho si cením.

Fotogalerie