Text: František Vahala, Foto: Ondřej Kroutil, Je Tma.cz
Mille Miglia 2018: jízda všech slavných…
…automobilů i lidí. Letošní Mille Miglia byla opět úchvatná celým svým pojetím a jedinečností přítomných automobilů. Navíc se oslavovalo 90 let od prvního z řady vítězství vozů Alfa Romeo. Na historický úspěch se podařilo navázat i letos, a to dokonce velmi efektně!
Itálie v polovině května, to je dnes již tradiční termín. Každý nadšenec do historických vozů ví, že právě v tu dobu se většina Apeninského poloostrova alespoň na pár dní mění v ráj zaslíbený milovníkům klasických závodních a sportovních strojů.
Naše letošní kára
Jelikož letošní závod patřil svým způsobem hlavně Alfě Romeo, domluvili jsme se s českým zastoupením a na MM vyrazili novým modelem milánské značky – jako vhodné jsme vybrali Stelvio Super s výkonem 280 k (dvoulitrový čtyřválec s turbodmychadlem), což se ukázalo jako skvělá volba. Výkon byl dostačující a podvozek moderního SUV skvěle zvládal nerovnosti italských cest. Když už jsme u toho, tamní silnice jsou čím dál horší – na MM jezdím už deset let a z celkového stavu je patrné, že se nikde nic neopravuje, nemění, naopak, díry a pukliny v asfaltu se rozpínají a zvětšují. Itálie už zdaleka není rájem kvalitních silnic…
Stejně jako každý rok, i letos vedli naše první kroky na výstaviště v Brescii, kde jsme v den startu (16. 5. 2018) dostali číselně značené polepy a sledovali celé přípravy na velkou show. Atmosféra zde byla pohlcující – vnímali jsme přípravy, soustředění, práci mechaniků, čistění již tak velmi naleštěných vozů, dokončování všech nutných oprav či úprav a také přísné technické přejímky, probíhající za doprovodu rychlé a emotivní italštiny. Kocháme se, ale brzy se přesunujeme do centra Brescie, abychom se v pohodě stihli naobědvat, protože jakmile závod vyrazí vpřed směrem na východ k Sirmillione, už na to nebude čas.
Je to byznys (mimo jiné)
V centru Brescie jsou umístěny stánky automobilových partnerů – na Corso Magenta tradičně nechybí Mercedes-Benz, který kromě celé sestavy modelů 300 Gullwing či SSK 710 předvádí i zcela nový Mercedes-AMG Project One, jež si logicky získává zaslouženou pozornost. Nás letos kromě továrních mercedesů (které už jsou upřímně trochu okoukané, z davu vystupuje snad jen zajímavé 190 SLR či zmíněné kompresorové předválečné skvosty) zajímá spíš značka domácí – Alfa Romeo. Přesunujeme se proto na náměstí Piazza Vittoria, kde jsou v uzavřeném prostoru další stánky partnerů a sponzorů. Kromě již zmíněných stojí za připomenutí například společnost JD Classics, tradiční sponzor nejfajnovějších událostí v Evropě a světě. Jen připomenu, že lidé z JD Classics jsou už přes 30 let spojeni s klasickými automobily zvučných značek, které kupují, renovují, prodávají a závodí s nimi.
Alfa Alfa Alfa
Milánská značka Alfa Romeo byla letos nejen automotive sponzorem, ale zároveň byla na letošní akci považována za „čestného hosta“ a to právě z toho důvodu, že letos slaví 90 let od prvního vítězství v původní závodní sérii. Letošní MM se účastnilo celkem 47 vozidel této značky, čímž se Alfa Romeo stala jednou z nejvíce zastoupených značek akce (překonal jí pouze sesterský Fiat, jichž bylo na startu celkem 49).
Z oficiálního muzea Alfy Romeo nakonec vyrazilo na akci kvarteto vozů. V tomto ohledu je třeba připomenout, že vzít klasický vůz z oficiálních sbírek FCA na podobnou rally není vůbec jednoduché – automobily jsou považovány za technické dědictví a jejich uvolnění musí zdlouhavě schvalovat stát. I proto si je většinou můžete prohlédnout pouze v muzeu, nebo jako v případě MM při vybraných eventech.
Zcela zásadním modelem letošní MM byla určitě Alfa Romeo 6C 1500 Super Sport z roku 1928, tedy stejný typ, se kterým soutěž před 90 let vyhráli jezdci Giuseppe Campari a Giulio Ramponi. Úchvatný otevřený vůz s karoserií Stabilimenti Farina pohání šestiválec 1487 cm³ o výkonu 76 k při 4800 ot./min a dosahuje maximální rychlosti 140 km/h. V letech 1928 až 1929 bylo vyrobeno pouze 31 exemplářů. Během letošní MM vůz řídil jeden z nejlepších domácích závodníků setinových soutěží – Giovanni Moceri.
Mezi další zajímavé vozy z továrních sbírek Alfa Romeo patří model 6C 1750 GS, který proslavil v roce 1930 Tazio Nuvolari, když s ním dokázal vyhrát závod Mille Miglia poprvé s průměrnou rychlostí přes 100 km/h. V letošním ročníku se za volant úchvatného modelu posadil Roberto Giolito, slavný automobilový designér a v současné době šéf divize FCA Heritage.
Tovární tým doplnily dva modely z 50. let – 1900 Sport Spider (1954) a 1900 Super Sprint (1956). Extrémně vzácný spider (vznikly pouze dva kusy) vzal do závodu Guy Berryman (basák britské skupiny Coldplay), jemuž dělal spolujezdce závodník Derek Hill. Novinkou letošního ročníku byl takzvaný čestný vůz se startovním číslem 1, startující ještě před tradičně prvními modely O.M. Letos toto místo získalo BMW 328 z roku 1938, řízené toskánským jezdcem Massimem Erminim. Společnost mu dělala další z celebritek – herečka a Miss Italia roku 2003, Francesca Chillemi. Toliko k faktu, jak moc je MM společenskou událostí a jak velká je snaha organizace přitáhnout do závodu co nejvíc slavných osobností a společenské smetánky. Vzhledem k rozpočtu závodu, ceně startovného a spojeným nákladům se tomu ovšem nelze divit…
Celebritky
Jelikož na startu se letos objevil velký počet celebrit a slavných osobností ze všech možných společenských sfér od architektury přes módu až po persony z formule 1, jejich výčet by mohl pokračovat ještě dlouho, proto to trochu zjednoduším a zmíním pouze závodníky.
Letošní MM absolvoval kromě výše zmíněných také bývalý pilot formule 1 Giancarlo Fisichella (Alfa Romeo 6C 2300 Pescara Spider), rally šampion Walter Röhrl (Porsche 356 A 1500 GS Carrera), jeden z nejslavnějších holandských jezdců Gijs van Lennep (Porsche 356 1500 Super), slavný belgický závodník Jacky Ickx (Porsche 550 Spyder A/1500 RS), německý závodník Jochen Mass (Mercedes-Benz 300 SL Coupé), šampion DTM Bernd Schneider (Mercedes-Benz 190 SL) či Bernd Mayländer (Mercedes-Benz 300 SL Coupé), proslavený zejména úspěchy ve vytrvalostních soutěžích typu Le Mans či Daytona.
Co dál? Všechno…
Mille Miglia ale není jen o osobnostech, ale hlavně o úžasných automobilech v pohybu. I letos bylo k vidění několik speciálních vozů, které jsem do té doby na vlastní oči nikde neviděl. Opět se ukázala celá sestava skvělých předválečných vozů, zmínku zaslouží zejména pestrá směsice modelů Bugatti nebo skvělé Lancie Lambdy. Z poválečných automobilů mě tradičně zaujaly kreace na téma Fiat 1100, jichž bylo k vidění skutečně velké množství. Pestrost doplňovalo několik modelů Cisitalia, Siata, Ermini či OSCA. Jako obvykle jsme si mohli vychutnat i celou řadu britských automobilů zvučných značek: Aston Martin, Jaguar, MG, Triumph. Letošní MM jelo kromě 150 víceméně hlavně moderních Ferrari (v rámci Tributo Ferrari to MM) plných 450 závodních a sportovních modelů z let 1927 až 1957. Některé z těch zajímavých vám představují fotografie, jež řeknou víc než tisíc slov.
Letos jsme opět vyrazili s kolonou skrz Itálií, abychom zažili tu nepřenosnou úžasnou atmosféru rychlosti a radosti z pořádné jízdy. Ačkoliv jsme večer končili s focením v cíli etap (kromě Říma, který jsme letos vynechali) vždy kolem 10 až 11 hodiny večer, soutěžící MM to měli ještě náročnější – během čtyř dnů museli zvládnout celkem 112 testů přesnosti a navíc šest testů průměrné rychlosti. Navštívili okruh u musea Alfa Romeo, podívali se opět na Monzu (kde byl oběd, nikoliv test na klopené dráze jako předloni). Nemusíme připomínat, že průměrnou rychlostí 50 km/h museli každý den zdolat minimálně 400 km v italském provozu plném neustále kličkujících fiatů…
Okamžiky
Na MM je úžasné to, že se pořád něco děje. Chvilku může být třeba klid a v dalším okamžiku ždímete ze svého vozu maximum, abyste stačili divoké honičce 60 let starých aut, která prostě jedou rychleji, než si vůbec můžete myslet. Jeden z nejlepších zážitků letošního ročníku? Doprovod dvou závodních Ferrari do cíle etapy v Parmě. Letěli jsme společně protisměrem v rychlostech, které ani nelze zmiňovat. Stelvio dělalo garde dvěma nádherným poválečným skvostům, jež neustále prudce akcelerovaly (tady nám 280 k skutečně nestačilo) či brzdily. Celé to trvalo asi 15 minut, ale pro nás to bylo jako protnutí času, totální nirvána.
Nebo když jsme se v noci odpoutali od kolony, všechno stichlo a nás zaujal osvětlený hrad na horizontu. Strávili jsme u něj několik vzácných chvil, opuštěná vesnice, skoro jižní Itálie, přátelská atmosféra…
Vittoria!
Alfa Romeo měla na letošní MM jasný cíl – zopakovat vítězství z roku 1928. A podařilo se jí to skvělým způsobem: Alfy Romeo 6C totiž obsadily první tři místa závěrečné klasifikace. Skvělého úspěchu a vítězství letošní MM dosáhla posádka Juan Tonconogy s Barbarou Ruffini a Alfou Romeo 6C 1500 GS Testa Fissa, kteří nasbírali celkem 74108 bodů. K tomu ještě na závěr dodám, že na MM se body neberou jako trestné, ale naopak se přičítají a vítězí posádka, která jich nasbírá nejvíc. Navíc je vhodné zmínit, že díky systému koeficientů prakticky nemůže zvítězit posádka s novějším vozem. A to je dle mého názoru v pořádku, jen ať stupně vítězům patří těm nejstarším vozům, ačkoliv jich je ve startovní listině více než stovka, jsou přece jen jasnou ozdobou celého závodu. Výsledky najdete zde.
MM je o okamžicích: jedete relativně klidu za starými auty a najednou se něco stane. Může to být cokoliv, ale pro vás je důležité jedno: být vždy připraven na všechno!
Fotogalerie
