Text: František Vahala, Foto: Ondřej Kroutil
Třílitrové BMW řady 1 s výkonem 340 koní plní funkci nejvýkonnější verze kompaktního hatchbacku nižší střední třídy. Je to ještě BMW jak ho známe a máme rádi? Na to se dá přijít celkem rychle…
BMW se v posledních letech odklonilo od své původní image. Dřív bylo synonymem sportovních modelů se šestiválci a pohonem zadních kol, zaměřených hlavně na radost z jízdy a ochotu vrhat se do zatáček. Dnes BMW nabízí přes 20 různých modelů, a to včetně MPV s pohonem předních kol. Prodává i tříválec, který by před pár lety mnichovský výrobce nedal ani do sekačky. Změnila se i struktura modelových řad. Dnes tu máme celé řady crossoverů, SUV a podivností typu X4 či 5 GT. Pouze malé procento aut, které úspěšná automobilka pouští do světa, má tradiční pohon zadních kol, o manuální převodovce ani nemluvě.
Pokrok ale nezastavíš a vzhledem k tomu, jak se BMW dobře daří, tak se nové produkty zákazníkům líbí. O tom, jak odlišní jsou současní klienti od těch, kteří BMW kupovali třeba před 20 lety, můžeme jen polemizovat a je to stejně zbytečné. Ale já nerad odsuzuji, dokud nemám vlastní zkušenost. A na BMW M140i jsem se skutečně těšil!
Relativně kompaktní model o délce 4324 mm stojí na rozvoru 2690 mm. Verze M Performance je to nejsilnější, co si můžete v řadě 1 vybrat. M Performance je značení modelů, které jsou někde na půl cesty mezi běžnými modely a verzemi M. Například M140i poznáte podle nárazníku se širokými otvory pro přívod vzduchu, detaily v šedé barvě Ferric Grey nebo kulaté koncovce výfuku na každé straně zadního nárazníku. Pod koly (v našem případě zimními 17palcovými) se lesknou velké brzdy M Performance.
A jinak? Normální, dle diktátu doby designově nafouklý pětidveřový hatchback, jehož potenciál prozrazuje nenápadné označení na nástavci prahů, kterého si všimnete při nastupování. Interiéry BMW jsou sympatické v několika ohledech – palubní deska je natočená na řidiče, systému iDrive nelze vytknout nic kromě trčícího displeje a do ruky okamžitě padne sportovní volant s tlustým věncem.
Dál se nemá smysl zdržovat, proto raději oživuji řadový šestiválec. Tento špičkový motor je v rámci řady vyhrazen pouze pro M140i a je spojen buď s manuální převodovkou a pohonem zadních kol nebo 8stupňovou automatickou převodovkou Steptronic Sport a pohonem všech kol xDrive. Výfukový systém s aktivní klapkou vás hned po nastartování přesvědčí o potenciálu pod kapotou. Rovnou přepínám volič jízdních režimů do režimu Sport a vyrážím. O motoru se nedá říct v podstatě nic špatného. Na to, že je vybaven pouze jedním turbem, se vytáčí lineárně již od nízkých otáček. A táhne drtivě – ostatně zrychlení na 100 km/h zabere pouze 4,4 s. Nejvýraznější příval síly dostanete od středních do vyšších otáček, ale zátah je drsný v podstatě v jakékoliv rychlosti. Je asi jasné, že s M140i se můžete velmi rychle dostat mimo maximální rychlosti a navíc, auto velmi účinně maskuje rychlost. Na to pozor.
Osmistupňovou převodovku s dobře odstupňovanými rychlostmi ovládám páčkami na volantu, kdy každé přeřazení doprovází výrazné škubnutí, navozující ještě sportovnější dojem. Efekt, ale příjemný. Stačí totiž přepnout na režim Normal nebo Comfort a o změnách rychlostí vám napoví akorát jiné otáčky motoru.
Testovaný vůz byl vybaven příplatkovým adaptivním M podvozkem (+ 20 306 Kč), který se v komfortním nastavení snažil zmírnit rázování na nerovnostech. Ať se snažil sebevíc, M140i bylo stále na můj vkus dost tvrdé, za což mohou hlavně run-flat pneumatiky. Každý soudný majitel takto rychlého auta je nahradí normálními pneumatikami… Co mi vadilo trochu víc, byl hluk od podvozku, a to v jakémkoliv režimu. Naopak překvapením byl nerušivý a dobře nastavený pohon xDrive, který pouze mírně krotil přirozenou chuť BMW k přetáčivosti. Jakmile byl řízený smyk delší, přesunul sílu na předek a auto srovnal, ale jinak mě potěšil výrazně zlepšenou trakcí a přirozenými reakcemi.
Je to dobrý. Motor má koule, podvozek je fajn, ale proč to celé neváží o 200 kg méně? To zákazníci opravdu potřebují tolik zbytečností nebo už prostě BMW z nějakého důvodu nesmí vyrobit lehké auto?
M140i neztrácí nic ze své průměrné praktičnosti (v rámci třídy). Nikdy si nehrálo na krále prostornosti, vzadu převezete dva dospělé, a i když budou mít dost místa pro hlavu, na dovolenou ve čtyřech to není. Kufr o hodnotě 360 litrů je v rámci třídy průměrný.
BMW řady 1 není levné auto. Základní 116i (pětidvéřové) stojí 614 900 Kč, vrcholné M140i xDrive pořídíte za 1 250 600 Kč, tedy dvakrát tolik. Navíc s příplatky se cena vyšplhala až na 1,5 milionu Kč. Nechci hledat důvody, jak to ospravedlnit. Na nižší střední třídu je to drahé auto. Jenže má své nesporné kouzlo a je fakt rychlé a zábavné.
Třílitrový řadový šestiválec M Performance s přízviskem TwinPower Turbo využívá k dosažení výkonu 250 kW (340 k) řadu špičkových technologií. Přeplňování zajišťuje dvoukomorové turbodmychadlo TwinScroll, palivo vstřikuje systém vysokotlakého přímého vstřikování benzinu. Systém Double Vanos znamená variabilní ovládání vačkových hřídelí na straně sacích i výfukových ventilů, zatímco samotné ventily nastavuje systém Valvetronic. Točivý moment vrcholí hodnotou 500 Nm od 1520 do 4500/min. Díky komplexnímu souboru těchto technologií si šestiválec vystačí s 7,4 l/100 km. V praxi je to tak, že pokud jezdíte normálně, bude mu stačit cca 9 l/100 km, pokud si ho vyzkoušíte na okruhu, bude to klidně 18 l/100 km. Zrychlení 0-100 km/h zabere 4,4 s (při hmotnosti vozu cca 1615 kg) a maximální rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h. Na nižší střední třídu velmi působivé hodnoty…