• V pohybu
  • auta (105)
  • letadla (5)
  • Lodě (5)
  • Motorky (1)
  • Ostatní (4)
• Scéna
  • Lidé (10)
  • Novinky (33)
  • Akce a výstavy (46)
  • Srazy (10)
  • Události (45)
  • Závody (38)
  • Zážitky (37)
• Poradna
  • Kupuji klasiku (18)
  • Tipy a triky (2)
• Styl
  • Doplňky (12)
  • Móda (3)
• Lexikon
• Tým

Octavia RS v benálu a manuálu

Taková česká klasika. Máloco splňuje představu o svižném rodinném voze lépe než Octavia RS. Bylo na čase jednu prověřit – a samozřejmě rovnou v nejlepší verzi.

Dnešní zájemce o Škodu Octavia nepřijde zkrátka – k dispozici má totiž verze na benzin, naftu, plyn nebo hybridní model. A k tomu dvě karosářské verze, obě praktické (a taktéž terénnější Scout). Vrcholná verze RS je poprvé k dispozici se třemi různými pohonu: naftovou (i s pohonem všech kol) a benzinovou doplňuje také hybridní iV RS. Ovšem jakožto konzervativní tradicionalisté jsme samozřejmě sáhnuli po benzinové verzi, navíc s manuální převodovkou (je vůbec milé, že je stále k dispozici, a navíc proti DGS ušetříte korunky, které můžete následně utopit ve výbavě navíc).

Dynamicky

Při běžném ježdění potěší sytá dynamika i chuť přeplňovaného dvoulitru. Jakmile využijete praktickou část věci a zaplníte prostorný interiér věcmi a lidmi, silniční dominance je logicky trochu upozaděna. Výkon 245 koní (a 370 Nm točivého momentu) je prostě akurátní, příjemnou hodnotou, odpovídající naší představě o bezpečném a příjemném rodinném ježdění. Při hmotnosti kolem 1,5 tuny to znamená schopnost pokořit stovku pod 7 sekund a rozjet se až na 244 km/h.  Hodnoty, za které se efektní rudé kombi rozhodně nemusí hanbit.

Efekty

Když už jsme u toho, tak červená barva Velvet je skutečně krásně krvavě rudá a celku sekne. Kola (v ceníku až 19palcové) bych si klidně vybral jiná, ale u těchto alespoň oceňuji normální rozměr pneumatiky. Vždycky max 18tky! Černé části karoserie jsou také fajn a dotvářejí agresivní kombinaci exteriéru. Zadní koncovky výfuku jsou opět v typickém „různoúhelníku“ a nemám na ně názor.

Ovšem zcela jistě ho mám na zvukový projev. Při prvních kilometrech si říkáte jen: „Co to tu bručí?“, ale po dalších deseti už si raději nakonfigurujete režim Individual tak, aby „sportovní“ zvuk motoru vynechal. Jedná se totiž o reproduktor, který má posádce navodit nějaké emoce. Ještě jsem nepotkal nikoho, komu by se falešný bručivý zvuk líbil. Jakmile se zbavíte jeho přítomnosti, je RS najednou velmi kultivované a tiché, což je vlastně dobře – představte si, že by bručelo celou cestu do Chorvatska. Z utlumeného doprovodu bušících pístů je patrný potenciál, ale tak hezky decentně. Osobně bych pořídil výfuky s klapkami – abych si mohl vybrat, zdali chci zlobit, nebo se chovat nenápadně (což na malém městě s novou rudou Octavií RS stejně nejde).

Přirozeně

U Octavie je fajn, že člověku tak nějak sedne hezky do ruky. Má fajn volant, dobrý posaz, sportovní sedačky s nepříliš výrazným, ale alespoň nějakým bočním vedením. Navíc z dobrého materiálu – ideálem jsou kožené bočnice a střed z alcantary. Nebudete se potit a klouzat. Mám trochu dojem, že sedadla byla koncipovaná víc pro „českého knedlíka“ se širokými zády, protože v nich rozhodně bude držet lépe než já. Ale žádné drama, nejezdíme lotusem po okruhu.

Vzadu – dost místa pro dvě normální postavy, tři tak nějak, ale ze soucitu bych je netáhnul až k trajektu. Kufr tradičně velký (610 až 1740 litrů při sklopení opěradel), plný chytrých doplňků. Tímto je Škoda prostě sympatická – umí potěšit detaily, viz škrabka ve víčku nádrže, schránky na doplňky ve dveřích nebo držáček na parkovací kartu u skla. Samozřejmě, že do odkládacích prostor uložíte úplně všechno včetně různě velkých nádob na pití.

A pak ten infotainment…

Nerad vznáším rychlé soudy, takže přiznám, že jsem mu dal šanci a snažil se. Rychle a celkem logicky jsem si nastavil digitální přístrojový panel, ocenil normální, a navíc ergonomicky dobře umístěná tlačítka na volantu (na rozdíl od VW) a pro ovládání centrálního displeje využíval lištu přímé volby. Pak už to bylo horší – dotykový displej je obecně velké zlo a tady na něj navíc špatně dosáhnu. A někdy neposlouchá. Nastavování teploty, změny zdroje hudby, navigace, nic z toho pro mě ve finále nebylo dostatečně jednoduché a intuitivní. Pokud se oprostím od faktu, že celý dotykový displej je v autě špatně a nemá tam co dělat, ani při zcela neutrálním postoji nemohu prohlásit, že by se mi běžné funkce dobře ovládali. Kvůli komplexnímu nastavení teploty ve voze po vymrzlé zimní procházce jsem raději zastavil u kraje, jinak bych se vůbec nemohl věnovat řízení. A to já mám prostě radši. Vůbec nejlepší by bylo, kdyby koncern udělal jen upgrade předchozího systému a za každou cenu nevymýšlel nefunkční novinky.

Jízda

Naladění podvozku je příjemné – proti předchůdci takové dotaženější, přímější, citlivější. Ve volantu už dnes cit nehledáme, stačí, že hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem nijak neruší a funguje přesvědčivě. 18palcová kola jsou akorát, protože mají i nějaký ten profil pneumatiky, což přispívá k celkově dobře naladěným jízdní vlastnostem. Celek je nezáludný, stabilní i při vysokých rychlostech, nedotáčivost se projevuje pouze při extrémním zacházením. Jenže o tom RS není, koneckonců není to zmíněný Lotus, ale rychlé rodinné auto. V zatáčkách citelně pomáhá mechanický samosvor na přední nápravě, který přispívá k ochotě stáčet vůz do oblouku.

České okresky jsou domácím prostředím – snížení podvozek (o 15 mm) jejich záludnosti zvládá skvěle. Připomeneme, že vpředu pracuje zavěšení McPherson, vzadu pak víceprvková náprava. Octavia RS se umí nechat zakleknout do zatáčky, hezky plynule vykroužit oblouk, při přidání na apexu se citelně sevře diferenciál a vůz ještě raději zatočí. Fakt příjemné. Skutečně ostré zacházení samozřejmě odhalí limity jak podvozku, který se najednou zdá zbytečně houpavý, ale i brzd, které jsou proti běžným verzím sice zvětšené, ale stejně jim trochu chybí ráznost. V jakémkoliv režimu jsem jezdil s ESC nastaveným na Sport, což považuji za ideální, nerušivé nastavení. Musí se aktivovat po každém nastartování na displeji, kde se i deaktivuje start-stop. Zimní pneu Continental chválím za grip v jakýchkoliv podmínkách. Jiné bych neřešil.

Cena

Benzinové RS je nejdospělejší „sportovně-rodinné“ kombi, které je v nabídce. Stojí sice minimálně 889 900 Kč, tedy vlastně dvojnásobek základní verze, ale stojí za to. S příplatky se bavíme o velmi stylovém autě za 1,1 milionu, které funguje nadprůměrně. Ušetřete za převodovku DSG a opět buďte víc „v sedle“.

Něco navíc: s mámou na kafe

Nová RS svou dominantní pozici v rámci smečky dává najevo docela okatě, ale předchozí generace je proti ní typický sleeper. A to zejména s tímto souborem úprav… Zkoušený vůz vychází z verze RS 230, takže má už samosvor v základní výbavě. Dále prošel docela sympatickými úpravami přesně v duchu toho, co bych řešil sám – pod originálními koly (v zimě 18tky, v létě 19tky s pneu Hankook Ventus S1) vpředu i vzadu jsou větší brzdy (360 mm se šestipísky vpředu, vzadu 310 mm), které se montují na nejsilnějšího Golfa R. Podvozek byl nahrazen setem Eibach Pro Street s výškově stavitelnými tlumiči, nechybí ani stabilizátory Eibach či tvrdé silentbloky a záchyt reakce motoru Super Pro.

Další logickou cestou bylo vylepšení výkonového potenciálu motoru. Šlo to snadno: pod kapotu bylo namontováno turbodmychadlo IHI IS 38 s větším vstupem, které koncern montuje do nejvýkonnějších verzí motoru 2.0 TSI. Nechybí sportovní svíčky. Karbonový filtr box, mezichladič a tlakové hadice pocházejí od APR. Od stejné společnosti pochází i kompletně naladěný software motoru. Výfuk je vyměněn celkově – první díl s katalyzátorem je od APR, zbytek od Remusu. Spojka Sachs Racing přenese až 550 Nm, samozřejmě přes short-shift kulisu převodovky. Netřeba dodávat, že v motoru se používá olej 5W 50 MobilOil.

Celkově to jsou úpravy za zhruba 200 000 Kč. A úpravy vysoce funkční, což naznačuje krátké svezení. Po prvním usednutí z nového RS do familiárního prostředí předchozí generace si opět zastesknu po jednoduchém ovládání i klasickému přístrojovému panelu.  Už při rozjezdu potěší tužší spojka a zkrácená kulisa řazení. Dojem je hned mechaničtější, intenzivnější.

Tužší podvozek i dojem z řízení oceňuji, ale zatím stále necítím žádné velké vzrušení. Tedy do okamžiku, kdy se zhruba ve 3500/min na kola navalí celých 360 koní a 523 Nm točivého momentu (údaje z výkonové brzdy). V tu chvíli začíná skutečné drama. Octavia zrychluje brutálně, ve vyjetých tahá za volant a rozblikává ESC (jezdím v režimu Sport). Když chce hrabat i na trojku, už se směju. Když po ubrání z výfuku spustí drsnou kanonádu, kroutím hlavou s pusou od ucha k uchu. Remus má vypínatelné klapky, ale klidně bych ho nechal znít. Turbo syčí, odfukuje a TSI mocně táhne vpřed. Během pár kilometrů překonávám rychlostní limitu způsobem, který se nesmí zmiňovat ani po desáté večer. Ještě připomenu, že majitel Zdeněk nechal odmontovat omezovač a na nejmenovaném autobahnu již pokořil 280 km/h…

Myslel jsem, že to bude trochu o ničem, ale intenzita upravené RS mě nadchla. Za pár korun hodně muziky a zvenku stále nenápadné auto.

Fotogalerie