Text: František Vahala, Foto: Petr Bača, Steering Media
Co znamená Toyota AE86 aneb váš program na 6. srpna
Kolem malého sporťáku jménem Toyota AE86 vznikl během let ve světě kult. Obratná zadokolka baví už druhou generaci nadšenců a už léta spojuje ty, kteří se chtějí s autem bavit jinak než sprintováním na rovince. Každý rok slaví svůj soukromý svátek a letos poprvé i v Česku!
V automobilovém světě je spojení čísel 86 známé spíš méně, a to zejména v konzervativní Evropě. Tato čísla odkazují na kultovní starou Toyotu AE86, což je malé sportovní auto s pohonem zadních kol, vyráběné v letech 1983 až 1987. Ve světě je známá jako Hachi Roku (japonsky 86), běžně jim říkáme Hachi nebo Hachina.
Proč mě to má zajímat?
Protože Toyota AE86 je super vyvážené auto klasické konstrukce. Pod kapotou je točivý motor 4A-GE, tedy jakási japonská odpověď na čtyřválcové Cosworthy. Pro Toyotu ho vyvinula Yamaha. Věřím, že Japonci prostě motor více méně okopírovali a udělali po svém – tedy hlavně kvalitně a odolně. Jednotka s rozvodem DOHC a čtyřmi ventily na válec používá systém proměnné délky sání T-VIS. Celý balíček nabízí z objemu 1587 cm³ zhruba 124 koní (záleží na verzi, ty s váhou vzduchu měly výkon nižší a během času se výkon lehce měnil).
Síla motoru putuje přes pětistupňový manuál na zadní kola. Vpředu jsou vzpěry McPherson, vzadu tuhá náprava. Podvozek dotváří vinuté pružiny, tlumiče a stabilizátory na obou nápravách. Už sériové auto je jízdně zajímavé, ale pravá zábava začíná až v případě, že si AE86 upravíte, protože tím možnosti jejího využití značně rozšíříte.
Verze
Během čtyř let výroby vznikly různé verze – s pevnými světlomety nebo mrkačkami, ve verzi kupé nebo hatchback (možná spíš liftback). Navíc se rozlišují verze před a po faceliftu, ale v tom se vyznají možná tak pánové ze Shatsu, kteří se starým hranatým Toyotám intenzivně věnují. Já to přesně nepoznám a už si ani nepamatuji, jak je poznat od sebe.
Série vs upravené kousky
Jednou jsem sériovou Hachi jezdil a musím říct, že se vůbec nedivím, že neupravených aut je jako šafránu. Tohle není leštěnka do garáže, to by akorát trpěla. Každý, kdo si chce Hachinu užívat, tak jí upraví a kdo je normální, začne podvozkem. Stačí rozkliknout starého přítele Googla a během pár minut pochopíte, co všechno se dá změnit. Existují stovky různých firem, které nabízejí všechno možné od podvozkových dílů přes motorové úpravy až po stylingové doplňky. Stačí si jen vybrat, jaký setup chcete. Hachi jezdí drifty, okruhy, závody do vrchu i rallye. I po letech je to multifunkční, snadno použitelné auto, které vás bude bavit a učit každým dalším kilometrem.
Osobní zkušenost
Já sám vlastním Hachi asi osm let a používám jako auto na denní ježdění. Zároveň s ní řádím na malých okruzích typu Sosnové. Nikdy bych ji neprodal ani nevyměnil. Koupil jsem jí jako vrak a udělal na ní všechno, co jsem chtěl a neustále jí někam posunuji. Sice je už trochu omlácená, ale technicky funguje, protože dostává pravidelnou péči – ta je pro fungování auta zásadní.
Co se týče úprav, samozřejmostí byla instalace samosvorného diferenciálu TRD, uložení podvozkových částí do uretanů a repase brzd. Dlouho jsem ladil podvozek, až mi nakonec vyšlo, že nejpoužitelnější je setup složený z tlumičů Bilstein B6 a pružin Apex. Celek dotvořila 14palcová kola s pneu 185/50 R14. V současnosti jezdím obyčejné čínské gumy a jsem s tím v pohodě, protože mi nevadí kusy, které se z vytrhávají při řádění v Sosnové. A před 30 lety byly pneu mnohem méně kvalitní než teď, takže mi připadá, že měkké „číny“ starému autu vůbec nevadí, právě naopak.
Hachi je jako gejša – poslouchá, funguje, na nic si nestěžuje a umí toho víc než vy. Mám dokonce silné tušení, že jí vyloženě baví jezdit smykem i po rychlých okreskách.
Kdo Hachi nezná, tak nepochopí, jaký je život s ní. Jak už bylo řečeno, vyniká spolehlivostí, pořád funguje. Já osobně akorát měním olej (a také dolívám). Samozřejmě tankuji pouze kvalitní benzin, ale to dělám u všech lepších aut.
Jak jede
Neustávající radost. Motor se pěkně točí, kolem 4800/min spíná T-VIS a projev je ještě intenzivnější. Dynamika není nějak brutální, ale Hachi je lehká (kolem 1 tuny) a obratná, takže umí překvapit. Nemá turbo, nedělá pou pou ani černě nečoudí z výfuku, ale zase umí jezdit smykem. A na okreskách málokdy potkáte něco, co umí lépe zatáčet…
Nástupce
Duchovním nástupcem Toyoty AE86 je sporťák vyvinutý společně Toyotou a Subaru. Jmenuje se GT86 nebo BRZ a je to nejlepší sportovní auto současnosti. O tom ale více v samostatném článku.
Přijeďte na sraz
Vím, že majitelů AE86 nikdy nebude tolik, jako majitelů Mazdy MX-5 nebo starých bavoráků. Jsem za to rád. Hachiny totiž nejsou tak profláknuté a zvolí si je jen opravdový nadšenec. Je příjemné, že většinou jsou nadšenci blázni naladění na stejnou vlnu.
S majiteli českých Hachin jsme plánovali setkání už řadu let, ale nikdy se nám to nepodařilo. Až letos se pánové ze Shatsu (či 86ers.org) konečně zmohli na organizaci setkání všech starých a nových 86tek. Kde jinde než na malém okruhu, který je pro hravé zadokolky ideální. Jelikož ve světovém formátu se píše nejdřív měsíc a potom rok, tzv. hachi day se pořádá po celém světě tradičně 6. 8. Tohle datum si zapište do kalendáře a na okruhu Sosnová se můžete přesvědčit, proč jsme do hranatých čísel 86 tak zbláznění. Akci spolupořádá Driving Academy a zastoupena bude i Toyota ČR, která přiveze ukázat závodní GT86. Asfalt na okruhu ani naše káry si neodpočinou ani v neděli, protože přijde na řadu okruhové řádění v podobě Shatsu Track Bash 03, kam kromě 86tek (a BRZ) mohou i auta ostatních značek.
Těším se na setkání!
Fotogalerie
