Text: Kofola, autor, Foto: autor, editace: Ondřej Kroutil
Závod Targa Florio se na Sicílii pořádal od roku 1906. Byl extrémně náročný a také velmi nebezpečný. Na úzkých pneumatikách, bez posilovačů řízení a dalších vymožeností závodníci zdolávali stovky kilometrů a serpentin po úzkých šotolinových cestách v sicilských horách. Targa Florio byl vlastně předchůdcem dnešních seriálů rallye. Podle Jany Klimkové, manažerky značky Targa Florio, je silný příběh závodu také hlavní inspirací samotné značky: „Vše do sebe doslova zaklaplo. Nejdřív jsme hledali, kde rostou nejlepší citrusy na světě. Když jsme vybrali Sicílii, objevili jsme legendární závod Targa Florio, a v něm slavnou českou stopu. Proto jsme se rozhodli, že naše limonády budou tuto slavnou historii připomínat,“ přibližuje zrod prémiové limonády Jana Klimková.
Abychom čtenářům připomněli, česká stopa na závodě Targa Florio se samozřejmě týká nejrychlejší ženy své doby, Elišky Junkové. Ta na závod Targa Florio vyrazila v roce 1927, kdy kvůli technické závadě nedojela, a následně v roce 1928. Tehdy se jí podařil jeden z vrcholů její kariéry: v náročném závodě s celkovou délkou 540 km (okruh měřil 108 km a jel se pětkrát) dosáhla na páté místo celkově, což byl samozřejmě fenomenální úspěch i vzhledem k tomu, že závod mnoho lidí často vůbec nedokončilo. Do závodu vyjela samozřejmě s vozem Bugatti, konkrétně pak s typem 35B. Ten byl finální evolucí jednoho z nejúspěšnějších závodních vozů 20. let. Byl vybaven řadovým osmiválcem o objemu 2,3 litru stejně jako typ 35T, ale měl větší kompresor jako typ 35C. Vůz dosahoval výkonu 138 koní a celkově vzniklo jen 45 exemplářů.
Pro úplnost uvedeme, že na fotografiích kromě nových produktů Targa Florio pózuje sice také vůz Bugatti, ovšem v tomto případě se jedná o typ 59, tedy poslední vývojový stupeň závodních vozů Bugatti ze 30. let (typ 51 se objevil už v roce 1931). Vůz z roku 1934 využíval zvětšenou verzi řadového osmiválce o objemu 3,3 litru. V šasi z modelu typ 54 byl motoru umístěn níže, čímž došlo ke snížení těžiště. Rám byl odlehčen celou řadou vrtaných děr. Vůz dosahoval výkonu 250 koní a celkem vzniklo pouze 8 kusů. Jeden z nich byl v minulém roce vydražen společností Gooding & Company za částku 8,5 milionu liber. To jen tak pro souvislost…
Kofola šla mnohem dál než k pouhému pojmenování limonády. Pro fotografování závodníka na etiketu například použila 160 let starou fotografickou techniku, při které se obraz vyvolává na plechové desky. Citrusy do limonád pocházejí z autentické rodinné farmy, která je pěstuje již několik generací – její sady pamatují slavné doby závodu.
V době, kdy zase bude možné cestovat, si jeho atmosféru mohou vychutnat i čeští motoristé. Trasa závodu se v historii měnila, dnes je průjezdný například 72 kilometrů dlouhý okruh s názvem “Circuito Piccolo delle Madonie”. Odstartovat a skončit se dá v městečku Cerda a také dnes představuje trasa kus dobrodružství. Vine se po neudržovaných cestách, často na ní potkáte sesuvy půdy a se sportovním vozem na nízkém podvozku se rozhodně projíždět nedoporučuje. Zastavit lze na památných místech závodu. Třeba si dát oběd v restauraci Baglio Himera a během jídla obdivovat historické fotografie účastníků Targa Florio a jejich vozů. Do doby, než bude možné zase vyjet na dovolenou, si mohou čeští motoristé atmosféru závodu připomenout alespoň s limonádou v ruce. K dostání je kromě maloobchodu také u čerpacích stanic.
Vyrábí se ve třech příchutích: pomeranč, krvavý pomeranč a citrón. Dodavatelem citrusů pro výrobu šťávy je tradiční rodinná firma, která je pěstuje a zpracovává již po několik generací. Podle druhu příchuti limonáda obsahuje 10 až 13 % podíl ovocné šťávy, což je zhruba trojnásobné množství ve srovnání s běžnými limonádami. Slazena je pouze třtinovým cukrem – ten se v minulosti na Sicílii také pěstoval.