Text: František Vahala, Foto: Dan Jírovský
Poprvé jsem tuto významnou událost navštívil v roce 2012 a už tehdy na mě velmi zapůsobila. A to nejen úžasným prostředím areálu Villa d´Este a sousední Villa d´Erba, kde se konala nedělní exhibice pro veřejnost a další doprovodný program, ale i díky celkové noblese. A samozřejmě i díky desítkám jedinečných automobilů, které v různých třídách soutěží o prestižní ceny. Tehdy jsem správně odhadl, že nejvyšší uznání Coppa d´Oro si odveze Alfa Romeo 6C s uzavřenou karoserií od Figoni & Falashi. Dnes, po devíti letech od první návštěvy, jsou vzpomínky rozmazané množstvím vypitého šampaňského a v hlavě se střídají kulisy lesknoucích se karoserií, vůně skutečných motorů a parpsků slunce odrážených od hladiny jezera Como.
Na soutěž elegance Villa d´Este jsem se vrátil v roce 2019 (zde si můžete tento ročník připomenout). Tehdy jsme s fotografem Ondrou Kroutilem vyfasovali BMW řady 4 Cabrio, aby cesta do Itálie byla jaksepatří stylová. Proč BMW? Právě německá značka má totiž už nějakou dobu nad akcí patronát a stará se o její rozvoj. Není proto překvapením, že zde BMW každý rok ukáže nějaký nový koncept a často také precizně zrenovovaný vůz z minulosti, samozřejmě se zajímavým příběhem. V roce 2019 to bylo konceptuální vozidlo Garmish, postavené Marcelem Gandinim v karosárně Bertone na základě sedanu 2002ti.
Ale to nebylo to nejdůležitější: mnohem větší pozornost přitáhly nejrůznějších krásné automobily, pokrývající dobu od 20. let až do současnosti. Opět soutěžily v několika různých třídách, a i když můj osobní favorit v podobě bleděmodré Delahaye 135M tenkrát na ocenění nejvyšší nedosáhl, vůbec to nevadilo: vítězná černá Alfa Romeo 8C měla také své nesporné kouzlo.
Jelikož ročník 2020 byl zrušen (respektive odsunut), bylo jen logické, že další se bude konat až letos. Nakonec bylo rozhodnuto o termínu na přelomu září a října 2021 a do Cernobbia se opět sjela smetánka scény klasických automobilů. Teď už je jasné, že organizace byla ráda, že noblesní událost vůbec uspořádala, a to i přes určitá omezení, a to hlavně týkající se počtu lidí (a to včetně zástupců vystavujících, partnerů či odborné veřejnosti). Nedělní program v zahradách Villa d´Erba byl zrušen úplně, stejně jako přidružené aukce.
I přesto, nebo možná právě proto, se na akci představily naprosto úchvatné exponáty, a to napříč třídami. A byl znát jeden z trendů, který už dříve naznačila americká Pebble Beach – totiž, že odborné porotě už tolik nezáleží na originalitě, respektive původnosti automobilu, a to zejména z hlediska barevné kombinace karoserie, ale hlavní je, že se auto musí líbit. A také fakt, že vyrazit na italskou soutěž elegance s jakýmkoliv jiným vozem než italským znamená, že prakticky není šance na celkové vítězství.
Své o tom vypovídá i letošní soutěž: vítězem prestižní ceny Coppa d´Oro, o které tradičně rozhodují diváci (v tomto případě tedy hlavně vystavovatelé a několik málo z těch šťastlivců, kteří se do areálu dostali), se stala nádherná Lancia Dilamba Serie I v provedení Drop Head Coupé s karoserií Carlton Carriage z roku 1930. Italský vůz představil italský sběratel, jak jinak. BMW Group vyhlásilo své Best of Show v podobě Ferrari 250 GT TDF Coupé z roku 1956, které pro změnu přivezl Brian Ross z USA. Ještě doplníme, že mezi koncepty se nejlépe umístilo hyper GT Battista od společnosti Automobili Pininfarina, vyrobené v roce 2019.
Kromě výše zmíněných se ceny rozdávaly v celkem osmi kategoriích, jež jsou každý rok vyhlašovány podle stáří vozů a další indicií (letos například od Twentieth century style: from touring torpedo to racy roadster až po The next generation: hypercars of the 1990s). Pokud budu úplně upřímný, klasické soutěže elegance zažily svůj největší boom ve 20. a 30. letech a to by se mělo vždy respektovat. Je v pořádku, že soutěže se vyvíjejí a že se na nich dnes ukazují i moderní supersporty či dokonce elektrické koncepty, ale největší elegance karoserie stejně dosahovaly v meziválečném období. Například jako Lancia Astura Torpedo GS Open Tourer s karoserií Viotti z roku 1934, vítěz třídy A. Nebo Delage D8-120 S, Cabriolet s karoserií de Villars z roku 1938, vítězný vůz třídy B v dokonale původním stavu, který přivezl ukázat švýcarský sběratel Fritz Burkard.
Třída C nás převezla do poválečného období a inscenované „bitvě“ Německa proti Velké Británii. Ostrovní království sice získalo čestné uznání za Aston Martin DB5 v provedení Touring Superleggera (1965), ovšem vítězství patřilo Mercedesu-Benz 300 SL v hliníkovém provedení (1955), který přivezl americký sběratel.
Ve třídě D se hledalo ideální GT – a konkurence byla opravdu silná. Právě zde soutěžil i vůz, který je aktuálně v České republice, zlatá Alfa Romeo 1900C Supergioiello se závodní historií včetně Rally Monte-Carlo. Na vítěznou konkurenci v podobě Fiatu 8V Coupé s karoserií Vignale (1953) ovšem nestačil, zmínku poroty pak získala taktéž Alfa s přízviskem Supergioiello (karosárna Ghia), ale model 6C 2500, který z USA dovezl Jonathan Segal. Třída E patřila vytrvalostním závodům ze 40. až 80. let – vyhrálo již zmíněné Ferrari 250 GT TDF s rozsáhlou závodní historií, pozornost poroty získala maličká Osca MT4 Siluro z roku 1949. Třída F vzdávala poctu karosárně Pininfarina a připomínala její 90leté výročí: i zde vyhrálo Ferrari, model 250 GT California Spyder SWB a čestnou zmínku poroty získal model 275 GTB/4 Berlinetta.
Poslední dvě třídy připomněly vznik třídy supersportů a taktéž zrod hypersportů z let devadesátých. Třídu G vyhrálo Lamborghini Countach LP 400 S, speciální prototyp Walter Wolf Special, postavený u karosárny Bertone v roce 1978. Zmínku si vysloužilo i Ferrari F40. A konečně, ve třídě H dosáhla největšího uznání jedinečná Isdera Commendatore 112i z roku 1993, cti se dostalo i McLarenu F1 z roku 1995.
Toliko ke krátkému shrnutí letošního Concorso d´Eleganza Villa d´Este. Jakožto nadšenci do historických automobilů – a jistě těch nejfajnovějších – jsme rádi, že se vůbec uskutečnil. A o to více se těšíme na ročník 2022, který se už snad bez omezení bude konat tradičně v květnu.
Článek vznikl ve spolupráci s investiční platformou Portu Gallery.